Ze Slovenska do Holic
Ethel a David Freiovi se se svými dvěma dcerami, Kateřinou (1929) a Gabrielou (1933), přestěhovali do Holic v roce 1934.
Ethela roz. Meiselsová žila chvíli se svým manželem v Prešově. Jeden z jejích třech bratrů vlastnil výrobnu obuvi. David Frei byl jeho zaměstnancem. Holice byly v té době ševcovským městem a pávě rozvinutý obuvnický průmysl je sem zřejmě přivedl. Freiovi společně se svými příbuznými Meiselsovými zde začali v ševcovském řemesle podnikat. Firma sídlila vedle hospody Na Trandě a rodina Freiových tam nějaký čas dokonce bydlela. Jejich podnik převzal dne 10. července 1939 pan Jedlička z Holic, a to v rámci „arizace“ židovských živností.
Život v Protektorátu
David Frei chodil s ostatními Židy na nucené práce. V blízkosti Holic stavěli lesní cestu, které se dodnes říká Židovka. Z hovorů s ním měli lidé pocit, že předvídal veškeré útrapy, které pak pro Židy nastaly. Ethela Freiová byla naopak optimistické povahy. Před vznikem Protektorátu Čechy a Morava zpívala v pěveckém spolku Hlahol, chodila do kavárny ke Staňkovům, jezdila po výletech a vždy byla středem pozornosti.
Kata a Gábina Freiovy si vybrala firma Grafo Čuda Holice, která byla tehdy známá po celé republice, k focení na pohlednice typu Srdečné přání, například k Velikonocům nebo jiným příležitostem.
Po zavedení restrikcí, kdy židovské děti nesměly chodit do školy, navštěvovaly sestry Freiovy tzv. Vyučovací kroužek v „Malé škole“ u Neumannů.
Poslední Vánoce v Holicích v roce 1941 strávily Freiovi u svých přátel, rodiny Holých. V prosinci 1942 byla rodina Freiových společně s ostatními holickými Židy deportována do Terezína.
„Gábina a já. Obě narozeny ve stejném roce, obě v měsíci lednu. Obě jsme 1. září 1939 začaly chodit do první třídy v budově tzv. opatrovny v Růžičkově ulici čp. 673, náš první třídní učitel byl pan Václav Samek. Dne 28. června 1940 nám bylo vystaveno vysvědčení, na němž je napsáno, že jsme způsobilé postoupit do vyšší třídy. Já jsem do druhé třídy postoupila, pro Gábinu škola skončila. Židovské děti nesměly být od nového školního roku přijímány do žádných škol. … Gábina byla nejen mou spolužačkou, ale krátký čas i kamarádkou. Bydlely jsme nedaleko od sebe. Byla to krásná holka s kudrnatými vlasy, kterou dosud, jakož i její sestru, můžeme vidět u sběratelů dobových pohlednic. Vyráběla je firma Grafo Čuda Holice, která byla tehdy známá po celé republice a jejíž fotografové si všimli, že sestry Gábina a Kateřina (Kata) Freiových jsou velice fotogenické, a tak se často objevovaly na pohlednicích typu Srdečné přání, například k Velikonocům či k jiným příležitostem“. Převzato ze vzpomínek Hany Faltysové
„Do ‚Malé školy‘ u Neumannů chodil i Martin Roubíček, syn z tzv. smíšeného manželství. Martin byl o tři roky starší než Gábina a o rok mladší než její sestra Kata – na obě sestry si pamatuje. I když museli všichni Židé nosit hvězdu, mohli se pohybovat volně po Holicích, a to samozřejmě dětem vyhovovalo. Holice se svými čtvrtěmi byly pro jejich toulky dostatečně veliké. … S rodinou Freiových se Martin setkal ještě 17. května 1944, kdy sám byl deportován do Terezína. Jen krátce se zde uviděli a pozdravili, pak už je nikdy neviděl. Až z dopisu z dubna 2001 se dozvěděl, že následujícího dne byla celá rodina Freiových odvezena do Osvětimi.“ Převzato z korespondence s MUDr. Martinem Roubíčkem z let 2002-2007
Gábininy terezínské kresby
Gabriela Freiová v Terezíně hodně kreslila. Podle infromací Muzea ghetta Terezín se z roku 1943 zachovala jedna její kresba Loď na moři. Hlavním obdobím její tvorby byl však rok 1944. Asi poslední kresbu Provazochodec nakreslila 10. května 1944. Osm dní nato byla celá rodina transportována do Osvětimi. Nějakou dobu kreslila Gábina pod vedením malířky Friedl Dicker Brandeisové, která byla do terezínského ghetta odvlečena v prosinci 1942. Měla v úmyslu výtvarnou tvorbou ulehčit blízkost smrti těm nejnevinnějším, dětem. Ve sbírce tvorby terezínských dětí, která je uložena v Židovském muzeu v Praze, je Gábina zastoupena 25 svými obrázky.
Zdroj: Hrst židovských vzpomínek (2009); Faltysová H., Šindelářová L.; vydavatelství Devět bran.
Dostupné informace o deportaci rodiny Freiovy z portálu www.holocaust.cz.
David Frei
Narozen 22. 06. 1898
Poslední bydliště před deportací: Holice
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Pardubice
Transport Cg, č. 277: 09. 12. 1942 -> Pardubice -> Terezín
Transport Eb, č. 438: 18. května 1944, Terezín -> Osvětim
Zahynul
Ethel Freiová
Narozena 16. února 1909
Poslední bydliště před deportací: Holice
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Pardubice
Transport Cg, č. 278: 09. prosince 1942 -> Pardubice -> Terezín
Transport Eb, č. 439: 18. května 1944, Terezín -> Osvětim
Zahynula
Gabriela Freiová
Narozena 01. ledna 1933
Poslední bydliště před deportací: Holice
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Pardubice
Transport Cg, č. 280: 09. prosince 1942 -> Pardubice -> Terezín
Transport Eb, č. 441: 18. května 1944, Terezín -> Osvětim
Zahynula
Kateřina Freiová
Narozena 28. 0srpna 1929
Poslední bydliště před deportací: Holice
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Pardubice
Transport Cg, č. 279: 09. prosince 1942 -> Pardubice -> Terezín
Transport Eb, č. 440: 18. května 1944, Terezín -> Osvětim
Zahynula
