Trasa Betlémské cesty
1. Restaurace Černý kůň (Holubova 40)
2. Galanterie Danihelka (Palackého 38)
3. Obchůdek bez obalu (Palackého 38)
4. Oční optika Olivová (Palackého 38)
5. M-dekor (náměstí T. G. Masaryka 645)
6. Drogerie Pluto (náměstí T. G. Masaryka 33)
7. Kooperativa (náměstí T. G. Masaryka 19)
8. Cukrárna Valma (náměstí T. G. Masaryka 13)
9. Cukrárna Valma (náměstí T. G. Masaryka 13)
10. Kadeřnictví Klára (náměstí T. G. Masaryka 12)
11. Papírnictví – hračkářství Bajer (náměstí T. G. Masaryka 11)
12. Květinářství Rychlíková (Komenského 95)
13. Papírnictví Ascherlová (Komenského 96)
14. kostel sv. Martina (Komenského) – od 15. prosince
15. Craft hairdesign (náměstí T. G. Masaryka 4)
16. Pekařství Obilka (náměstí T. G. Masaryka 3)
17. M-byt (náměstí T. G. Masaryka 2)
18. M-byt (náměstí T. G. Masaryka 2 – do Holubovy ulice)
S narozením Ježíše Krista to bylo takto...
S narozením Ježíše Krista to bylo takto. Byl poslán od Boha anděl Gabriel do galilejského města Nazareta, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova. Ta panna se jmenovala Maria. Když k ní anděl vešel, pozdravil Marii a řekl, že nalezla milost u Boha. „Buď pozdravena Maria milosti plná. Pán s Tebou.“ „Kdo jsi a co znamená Tvůj pozdrav?“ odvětila andělovi Maria. „Jsem archanděl Gabriel, Boží posel, a nesu Ti radostnou novinu. Nalezla jsi milost u Boha. Hle, brzy ve svém lůně počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým. Maria, jeho království nebude mít konce.“ „Ale jak se to může stát? Vždyť muže nepoznávám,“ zeptala se Maria. „Neboj se Maria. To, co se stane, je Boží vůle. Sestoupí na Tebe Duch svatý a moc Nejvyššího, že Tě zastíní. Proto bude Tvé dítě svaté a bude nazváno Syn Boží.“ „Jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle Tvého slova,“ svolila Maria.
Anděl Gabriel od Marie odešel. Maria byla zasnoubena s Josefem, mužem spravedlivým. Když Josef zjistil, že je Maria v požehnaném stavu, aniž by se stala jeho ženou, rozhodl se tajně se s ní rozejít, aby ji nevydal pohaně. Ve snu se mu ale zjevil anděl. „Josefe, neboj se k sobě vzít svou snoubenku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého a Maria porodí syna, kterému dáte jméno Ježíš. On spasí lid od hříchů.“ Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal, a vzal Marii k sobě. Maria se po čase odebrala za svoji příbuznou Alžbětou, maminkou Jana Křtitele. Právě Alžběta, žena Zachariášova, ji nazvala matkou Pána, požehnanou mezi ženami a požehnaným nazvala plod života jejího.
V oněch dnech se stalo, že vyšlo nařízení císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo vůbec první sčítání lidu. „Lidé, vyslechněte nařízení od našeho císaře Augusta. Ave populi Romanun – buď pozdraven, lide římský. Císař Augustus nařizuje, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Každý ať se jde zapsat do města, ze kterého pochází jeho rod. Z pověření římského císaře a správce pro Sýrii a Palestinu podepsán sám Quirinius vlastní rukou,“ hlásili římští vojáci v ulicích.
Do judského města Betléma se vydaly zástupy lidí, kteří svůj rod odvozovali od slavného krále Davida. Byl mezi nimi i Josef, tesař z galilejského Nazareta, který se do malého městečka Betléma vypravil s Marií. Ta mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam došli, naplnily se Mariiny dny a přišla její hodina. V zájezdním hostinci ale pro ně nebylo místo.
„Proč tlučete na dveře mého hostince. Kdo jste a co tu chcete?“ osopil se na Josefa s Marií hostinský. „Já jsem Josef, tesař z Nazareta, a toto je má žena Maria. Přišli jsem na sčítání lidu. Máme za sebou dlouhou cestu, proto přicházíme až pozdě večer a hledáme nocleh,“ řekl Josef. „To ovšem jdete opravdu pozdě. Všude už mám plno. Navíc se u mne usadili Římané. Jedí a pijí jako bezední, ale platit se jim moc nechce. Vás už nemám kam uložit,“ odsekl hostinský. „Nenašlo by se ani malé místečko? Jsme unaveni po dlouhé a náročné cestě a má žena navíc čeká děťátko,“ prosil Josef, ale hostinský byl neoblomný. „Jak jsem řekl, mám plno. Zkuste se zeptat pastýřů za městem. Možná budou mít místo ve chlévě.“
Josef s Marií se tedy vypravili za město až došli mezi pastýře ovcí. „Buďte pozdraveni, pastýři, nenašla by se okolo vašeho ohně dvě místečka k noclehu? Přišli jsme se ženou na sčítání lidu, ve městě již není místo a moje žena je v požehnaném stavu. „Pak bude nejlepší, když přespíte v našem chlévě,“ nabídli poutníkům nocleh pastýři.
Josef se s Marií odebral do chléva, kde Maria porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí. Dala mu jméno Ježíš. Svým dechem malé děťátko zahříval vůl s oslíkem.
V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle u nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. „Gloria in excelsis Deo, dítě se vám narodilo. Sláva, sláva na výsostech Bohu. Vstávejte a nebojte se, pastouškové, a vychvalujte Boha. Hle, zvěstuji vám radostnou novinu. Panna ve chlévě syna porodila. Narodil se vám král a spasitel, všeho lidu vykupitel. Dnes se vám narodil Kristus Pán. Gloria, gloria, gloria,“ zvěstoval radostnou novinu anděl.
Jakmile Anděl odešel, spěchali pastýři ke chlévu za Marií, Josefem a děťátkem položeným do jeslí. Když je spatřili, poklonili se děťátku. Pastýři se pak vrátili, oslavovali a chválili Boha, a všem vyprávěli, co viděli. Všichni, kdo vyprávění pastýřů slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli.
Když se Ježíš narodil v Betlémě, to bylo za vlády krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se, kde je ten právě narozený židovský král. „Králi Herode, zaslechli jsme, že se právě v těchto dnech narodil nový král všech Židů. Dokonce jsme na nebi zahlédli jeho hvězdu. Jdeme za jejím svitem a hvězda nás zavedla právě sem do Jeruzaléma. Přišli jsme se novému králi poklonit. Nevíš, kde ho máme hledat?“ ptali se mudrci. Když to uslyšel král Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém. I vzpomněl si král Herodes, že stojí psáno u proroka: A ty, Betléme v zemi judské, nejsi zdaleka nejmenší mezi judskými městy, neboť z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.
Herodes se mudrců vyptával na čas, kdy se hvězda ukázala. Nakonec je poslal do Betléma. „Jděte tedy do Betléma v judské zemi, hledejte narozené dítě, a jakmile tak učiníte, vzkažte mi. I já sám se mu přijdu v pokoře poklonit.“ Mudrci krále vyslechli a vydali se pouť. Cestu ji ukazovala zářivá hvězda. Přidávali se k nim i další lidé. Všichni se děťátku klaněli a přinášeli mu dary. Mudrci malému Spasiteli darovali zlato a s ním všechno bohatství světa, kadidlo s jeho krásnou vůní a myrhu – vzácný olej, kterým bývají pomazáni králové. K Herodovi se již nevrátili a odcestovali do své země jinou cestou.
Na pokyn anděla Páně vzal Josef Marii i dítě a uprchl s nimi do Egypta, neboť král Herodes, jakmile zjistil, že ho mudrci oklamali, začal dítě hledat, aby je zahubil. Dal pobít v Betlémě a jeho okolí všechny chlapce ve stáří do dvou let.
V Egyptě žil Josef s Marií a dítětem až do Herodovy smrti. Pak se anděl Páně zjevil Josefovi znovu a řekl mu, že se může s Marií a dítětem vrátit do izraelské země. Josef zamířil do Galileje a usadil se ve městě Nazaret. Tak se naplnila slova proroka: Bude nazýván Nazaretský.
Autory Betlémské stezky jsou Václav Kment a Lukáš Peška.
