Dr. Emil Holub

Africký cestovatel, lékař, vědec, badatel, vlastenec a spisovatel Dr. Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích, v síni prvního patra zdejší radnice, jako Emilian Karel Johann v rodině městského lékaře Františka Holuba. V šesti letech začal navštěvovat základní školu ve Starých Holicích a z dochovaných záznamů víme, že byl vzorným žákem. V roce 1857 se celá rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. Po gymnaziálních studiích v Praze a Žatci nastoupil Emil v roce 1866 na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Během studií navázal celoživotní přátelství s Vojtou Náprstkem, který byl nejen Holubovým přítelem, ale později také mecenášem.

Cesty do Afriky

V roce 1872 odjel Emil Holub na první cestu do Afriky, v níž pobyl sedm let a podnikl tři výpravy do vnitrozemí. Došel až k Viktoriiným vodopádům, jejichž mapu jako první zakreslil. Nashromáždil okolo 30 000 sbírkových předmětů.

Podruhé se do nitra černého kontinentu vypravil v roce 1883 s manželkou Růženou, rozenou Hoffovou, a to krátce po svatbě. V bažinatých oblastech okolí řeky Zambezi onemocněli malárií. Při táboření u vesnice Gallulongy 2. srpna 1886 výpravu napadl bojovný kmen Mašukulumbů. Díky duchapřítomnosti paní Holubové, která se domorodcům postavila se zbraní v ruce, si zachránili alespoň holý život a v roce 1887 se vrátili zpět do Evropy.

Potřetí se již Holub do milované Afriky nepodíval. Zemřel 21. února 1902 ve Vídni na následky nemocí prodělaných v Africe. Je pohřben na čestném místě ústředního vídeňského hřbitova.

Při svých cestách Emil Holub zakresloval, popisoval, shromažďoval exponáty, vedl podrobné deníky, léčil. Seznamoval se s africkou přírodou, jinakostí života a domorodými obyvateli. A právě v tom se projevila jeho genialita. Nikdo nepopsal život domorodců na africkém jihu druhé poloviny 19. století tak podrobně jako právě on.

Literární a odborná tvorba

Poznatky Holub zvěčnil v mnoha textech, ať se již jedná o rozsáhlý cestopis z první výpravy Sedm let v jižní Africe, knihu Druhá cesta po jižní Africe či odborné články v časopisech a novinách. Holub pořádal po celém světě četné přednášky a výstavy. V roce 1891 otevřel ve Vídni vůbec největší etnografickou výstavu, kterou o rok později na 72 železničních vagónech převezl do Prahy. Dodnes u nás nebyla překonána. Po skončení výstavy nabídl všechny exponáty Národnímu muzeu, které však jeho velkorysý dar z různých důvodů odmítlo. Holub pak po částech svou velkolepou sbírku rozdal. Dodnes jsou její části součástí expozic velkých muzeí, například ve Vídni, Petrohradě, Londýně či Paříži.