Kostel sv. Martina
Trasa: Od Holuba k Malichovi
První zmínka o kostele v Holicích pochází z roku 1349. Ten byl pravděpodobně dřevěný, ale přímý předchůdce kostela stávajícího byl již postaven z kamene. Na přelomu 17. a 18. století byl natolik zchátralý, že Holičtí naléhali na pardubickou vrchnost a dožadovali se stržení a výstavby nové svatyně. V letech 1736–1739 tak na stejném místě vyrostl stávající chrám. Návrhy nového kostela vypracoval nejprve Tomáš Haffenecker, ale současná podoba odpovídá plánům Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Jednolodnímu kostelu vévodí věž s cibulovitou bání. V jejím přízemí je sakristie a v prvním patře oratoř. Ve zvonici visí z původních třech zvonů dodnes jen zvon Martin z roku 1499, tzv. poledník. Sanktusníková věžička pak skrývá malý umíráček.
Vybavení kostela
Vybavení kostela pochází z velké části z doby výstavby, a zejména sochařská výzdoba je dílem Ignáce Rohrbacha. Hlavní dřevěný a zlacený oltář nese obraz patrona chrámu sv. Martina, biskupa v Tours. V pravé spodní části obrazu nalezneme známý výjev ze světcova života, kdy se ještě jako voják podělil u Amiens o svůj plášť s nuzákem. I sám obraz je na hlavním oltáři umístěn na rozepjatém plášti. Hlavní oltář je bohatě zdoben sochami. V horní části je ztvárněna Nejsvětější Trojice – ze samého vrcholu shlíží Bůh Otec, holubice pod ním představuje Ducha svatého a ještě níže sedí Ježíš Kristus, držící v rukou část Martinova pláště.
Významná díla
V místě, kde loď kostela přechází v presbytář, stojí socha sv. Václava (nalevo) a socha sv. Jana Nepomuckého. Výklenek napravo zdobí obraz sv. Antonína Paduánského ze 17. století, výklenek nalevo pak obraz chrudimského Salvátora. Střed lodi je ozdoben sochou Panny Marie Lurdské a sochou Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod kruchtou stojí menší sochy sv. Terezie od Dítěte Ježíše (z Lisieux) a sv. Antonína Paduánského. Tyto čtyři skulptury jsou novějšího data. Zajímavostí jsou bezpochyby i cínová křtitelnice z roku 1567, plastická křížová cesta z konce 19. století či původní dveřní zámky s letopočtem výstavby kostela.
Farní kostel sv. Martina prodělal na konci 20. století generální opravu. V 70. letech dostal kostel novou střechu a báň, na sklonku 80. let fasádu a na počátku 90. let byla položena nová podlaha z králického mramoru a kostel byl vymalován.
Varhany od firmy Mauracher
Na kůru kostela stojí novogotické pneumatické třímanuálové varhany od firmy Mauracher z rakouského Salzburgu. Původně byly postaveny pro kapli sv. Barbory ve vojenské akademii v Hranicích na Moravě patrně na přelomu 19. a 20. století. Do Holic byly převezeny v roce 1953 a nahradily dvoumanuálový mechanický nástroj varhanáře Josefa Jirušky. Ze jmenovaného nástroje se zachovala pouze dřevěná skříň varhanního pozitivu v zábradlí kůru.
Farní kostel sv. Martina je kulturní památkou první kategorie.